Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
9) Continental -15 minut slávy 21-24.8

                                                                                   Čtvrtek 21.8.2008

V pět ráno jsme vyrazili na náš největší závod v životě. Této cestě předcházel měsíc usilovného tréninku, kdy jsme si s Mossem ujasňovali, kdo z koho. Mossik se tvářil, že přistoupil na mou hru a že bude dělat hodnýho, poslušnýho a já mu věřila. Jenže nám do toho vlezlo krytí a já si naivně myslela, že to ustojí a zapomněla, co hormony dovedou a na krytí jsem přistoupila. Jako poslední trénink jsme zvolili závody v obci Rakousy, kde mi Moss předved´ jak si stojíme....... Tam si potvrdil, že pořád je ve vedení on, nikoli já a celý předcházející měsíc práce byl v háji. V takovém rozpoložení jsme frčeli směr Oster-Ohrstedt, spolková země Šlezvicko-Holštýnsko. Cesta nám trvala cca 11 hod., ale jeli jsme v pohodě, beze spěchu. V kempu jsme zaparkovali na určené místo, vytvořili  tábor a šli jsme i s Tomášem a Kingem na veterinární prohlídku. Něnmci jsou opravdu precizní, poslouchali u našich čtyřnohých kamarádů srdíčko, plíce, ba jsme se s nimi museli i proběhnout. Prošli jsme. Ani nevím, zda jsem se těšila na zítřejší den, spíš neee, protože  bude den "D", měli jsme startovní číslo 37 a to znamenalo, že to bude až někdy pozdě odpoledne, ale na druhou stranu jsem byla ráda, že již v pátek to budeme mít za sebou a pak si to tu užijeme. Tom startuje až v sobotu k večeru, takže to bude mít na psychiku daleko těžší. Ještě jsme se byli seznámit s tratí, která byla díky deštivému počasí velmi podmáčená. Tam jsem poprvé viděla jakési schůdky, o kterých jsem si myslela, že tam bude stát rozhodčí, ale bylo mi vysvětleno, že jsou pro startující, aby viděli na svého pejska v dálce. Ach tak.

                                                                                    Pátek 22.8.2008

Pořád bylo dobře, nálada výborná. Pozorovali jsme Kinga a Mosse, kteří se chovali  jinak. ONI TO VĚDĚLI . Věděli, že jsou na jiných závodech, než domácích, že jde o něco velkého. Tak jsme se všichni chlácholili, že nám ostudu neudělaj, i když jsme věděli, že tu nemáme co pohledávat, že na takovéto závody stále nejsme dostatečně připraveni. Ale co, jednou jsme tu, tak to ustojíme. Vzali jsme si židličky a šli jsme pozorovat mistry. Pro mne to bylo něco úžasného, nikdy jsem neměla možnost sledovat takovou velkou soutěž, výkony skvělé, psi neuvěřitelně poslouchali na sebemenší povely, prostě nádhera. Seděli jsme a pozorovali, byla jsem unesena a plna dojmů. Pomalu mi začalo docházet, kam jsem to jen vlezla a začala jsem se třást. Seděla jsem na židličce a opravdu se třásla, nešlo s tím nic udělat. První si toho všimnul Péťa, vzal mě a odvedl do tábora, kde jsem se trochu uklidnila. Za chvilku přišli i ostatní členové naší výpravy a mluvilo se o všem možném, za což jsem jim všem moc vděčná. Zůstali jsme zde až do chvíle našeho startu. Přiblížila se hodina "H", co se má stát, stane se, stejně nic nevymyslím, tak jsme vyrazili. Nejhorší bylo čekání v kukani, kde jsme byli schováni, aby pejsek neviděl ovečky, kam se odvádějí a neměl snahu běžet za nima. Předcházející závodník dokončil a byli jsme vyzváni ke vstupu na trať. Nesmím zapomenout pozdravit rozhodčí, nesmím zapomenout pozdravit rozhodčí, nesmím......... Samozřejmě, že jsem samou trémou zapomněla. Ovečky v dáli jako malé tečky byli připraveny a mě nezbývalo, než pustit Mosse. Ruce se mi třásly, tak, že jsem skoro neodepla vodítko. To Mossik už věděl, že jsem rozhozená jak nikdy a vyrazil řešit situaci. Vyběhl krásně, dobře vyzvedl ovce, jo, bude to dobrý.... Nebylo. Toto bylo totiž vše  co jsme předvedli. Po vyzvednutí ovcí Moss hnal stádečko tak rychle ke mě, že ovce pádily, až zakopávaly. Snažila jsem se pískat zastav, ale pískejte, když sotva stojíte na nohou a klepete se. Moss zřejmě pochopil moje písknutí a tak, aby ovečky přibrzdil, udělal kolem nich kolečko ( to je velmi hrubá chyba ). A asi se mu to zalíbilo, udělal druhé kolečko a vzápětí třetí. Ne, nebojte, já vím, že to není tak, jak píšu, vím, že mě Moss opravdu neposlouchá, snažím se to jen trochu zlehčit. "Thank you", ozvalo se z reproduktorů. Aha, asi mi děkují, že se jim to líbí, pokračovali jsme dál. "THANK YOU" ozvalo se důrazněji a abych pochopila, ještě se ozvalo cink, cink, cink, zvon duněl jako snad nikomu. Už mi bliklo, pííííííííííísk, Mossi pojď ke mě, končíme. Mossik přiběhl, já ho odlapila, pokynula rozhodčím a odešli jsme. Tak to bylo oněch " 15 minut slávy".

                                                                                    Sobota 23.8.2008

Dnes startuje Tomáš s Kingem. Všichni jsme mu drželi palce, aby se mu povedlo napravit naše výkony. Tom se choval velmi statečně, dokonce si s Kingem stihli potrénovat na kachnách, které zabrousili do našeho tábora. Abychom mu trochu ulehčili, udělali jsme mu reprezentační průvod na trať.  Tom se zdál být v klidu když nastupovali ke startu. King vyběhl a vzápětí byl přivolán zpět. King znovu vyběhl, v klidu vyzvedl ovce, trefili branku a přicházeli ku věži rozhodčích. Opět se ozvalo známé "Thank you" a kluci skončili. Rozhodčí mu umožnili, aby předvedl co umí a tak je nechali dojít až tam, kde skončili, neboť opětovné vypuštění není přípustné. Jak Tomáš později vysvětloval, zdálo se mu, že King při vyběhnutí běžel špatným směrem a netušil, kde jsou ovce......, proto ho přivolal a vyslal znovu. Takže takto jsme reprezentovali ČR.  Večer nás čekal Gala večer s večeří a vyhlášením výsledků, kde bylo oznámeno, kterých patnáct postoupilo do zítřejšího finále. Všichni ostatní přišli společensky oblečení, jen naše výprava šla za sedláky, protože jsme tu byli prvně a nikdo netušil, jak to chodí, co vše se bude dít a co si vzít sebou za oblečení.   Tak jsme povečeřili, chvilku poseděli a šli spát, protože jsme se velmi těšili na zítřejší finále.

                                                                                    Neděle 24.8.2008

Otvírám oči, hlava se mi točí, nepoznávám kde jsem, nemohu pohnout nohama. Co se děje ??  Asi mrtvička, rychle jsem si přeříkala rodné číslo, to jsem zvládla, je to dobrý. Pomalu se rozkoukávám, poznávám Péťu, který na mě kouká, jako by mě viděl prvně. Chci něco říct, nejde to. Proboha co to je ??????  Najednou Péťa zareagoval, vylezl z postele, otevřel karavan a vytáhl mě ke dveřím. Nemohu dýchat, celá se třesu, v hlavě mi hučí a je mi na zvracení. Včera jsme ale nepili, nemůže to být tím, že bychom to nějak přepískli. Vůbec netuším co se děje.Seděla jsem ve dveřích, bezvládné nohy v blátě a bylo mi všechno jedno, Péťa kolem mě starostlivě kroužil, hladil mě a měl o mě strach, Chtělo se mi spát, ale nenechali mě.  Dostala jsem  kafe, nohy stále v blátě a pomalu jsem se vzpamatovávala. .....Topili jsme si plynem...........  Tolik jsme se těšili na dnešní finále, díky našemu dobrodružství jsme se tam dostali až v druhé půlce, ale viděli jsme krásné výkony. Pejskové vyzvedli ovce, přivedli je přiváděcí brankou, dostali povel, nechali ovce ovcema, otočili se a páděli cca osmset metrů zpět pro další stádo , které opět přivedli, spojili s ostatními, prošli trať a teď začalo to nejhezčí, muselo se vytřídit pět označených ovcí . Krása. Toto klání trvalo do čtyř hodin, pak bylo vyhlášení nejlepších při slavnostním nástupu a kolem páté hodiny jsme vyrazili směr domov. Děti se vystřídali v řízení a ráno kolem čtvrté jsme byli dom.

                    

                                                                                    V kempu :

                    

                   MASÁŽ KINGA 

           DOMLUVA S MOSSEM    DOMLUVA    UŽ TO MÁME ZA SEBOU 

       Tom vzal svoje vystoupení statečně        Reprezentace     

                    

                                                                   a už se rozjel... 

                                                                                    Seznámení :

                    

                                                                                    22.8.2008 - 23.8.2008

       česká výprava        ta ovce byla takhle veliká..     

                                                                         

       WOLFGANG ALBERTSEN -VICKY-NĚMECKO    ANDREAS SCHIESS-KAYA-ŠVÝCARSKO         

       MARC MORREN-ZWETE-BELGIE        TAK JDEM      

           UŽ SE ŘÍZĚJ    Holanský Jim a zvědavá ovce     

                    

                    

                    

                    

               Tom + King      

                                                                                    Občerstvení :  

                         Galavečer 

          Galavečer          Galavečer      

                                                 Kdo postoupil ?     Galavečer 

                                                                                    Velké finále 24.8.2008

                         

                         

                         

                         

                         

                                                                                          

P.S.: Precizní Němci nás stále ohlašovali jako  "Czechoslovakia" ..... tsss, tsss, tsss.... , že by mi něco uniklo ????

    


TOPlist
Tvorba webových stránek na PageRide.com  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek