DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
5) Langenlois(Rakousko) 24.-26.7

........ aneb  "Tanec s vlky " ......

Do Rakouska jsme vyjeli po poledni, protože přeci jenom je to o kousek dál. Cestou jsme vyzvedli Janu s Kaydou a valili směr Langenlois, nám dobře známé místo, kde někteří tu byli již po několikáté.  Bláhově jsme si mysleli, že cesta bude v poho, ale znáte Prahu v pátek odpoledne. Deset minut jízdy, dvacet minut krokem a stále dokola. "Za Prahou bude líp.." Omyl. Deset minut jízdy, dvacet minut krokem. Tímto tempem jsme uháněli asi tak hodinku a pak se silnice jaksi uvolnila a my frčeli už normálním tempem. Před hranicema jsme šli vyvenčit a proběhnout pejsky a že se chvilku zdržíme, aby jsme se i my trochu protáhli a pejskové aby se napili. Jenže - tady bylo tolik komárů, jako by měly slet, takže jsme počkali, až pejskové udělají svojí pozřebu, trochu se proběhnou a šup do auta. Auto taky plné komárů, protože jsme měli otevřené okna, takže až na hranice jsme vraždili. Na místo jsme dorazili asi kolem osmé hodiny večer, ale než jsme dojeli přímo do kempu, měli jsme ještě menší bojovku. Přijíždí se po cestě, kam se vejde jen jedno auto, všude kolem stráň, není kam uhnout. Když jsme byli asi tak v polovině, zákon schválnosti, proti nám auto s koňákem za sebou, my s karavanem. Tak se chvíli vyčkávalo, kdo s koho, Péťa nevydržel a začal couvat, couval, couval a docouval na malilinkaté místečko, kde byla možnost trochu uhnout. Auto s koňákem se protlačovalo kolem nás a najednou nebylo kam se protlačit, snad jen milimetry od sebe a pak již bez milimetrů. Tak jsme ještě trošku uhnuli na stráň, nakloněné až běda, málem jsem se počůrala strachy, že se převrátíme, ale dopadlo to naštěstí dobře.Uf,uf, to bylo. Večer jsme vybalili, nakrmili pejsky, šli s nimi na procházku a šli na kutě. Druhý den jsme brzy vyskočili z postele, aby jsme neprošvihli zahájení, ale všude mrtvo, jen tu a tam dorazilo auto s dalšími závodníky. To nás trochu uklidnilo, protože jsme si začínali myslet, že jsme nějak popletli datum. Začalo se kolem jedenácté. Ještě předtím volal Staňo, který jel též závodit, kdeže to má vlastně odbočit, že už hodinu jezdí dokola a né a né trefit na tu správnou cestu. ( Tento problém měl i loni, taky netrefil ). Ale kde se vzal, tu se vzal a byl tu. K večeru ještě dorazil Tomáš, ale byl jaksi rozvrkočen, protože měl cosi nepříjemného za sebou a to se také odrazilo na jeho práci na place.

Péťa - Burák

         

        

     

     

Jana - Kayda

    

     

    

        

Péťa - Skip

           

           

           

Staňo - Cora

    

     

     

K dalším snímkům chci dodat, aby jste věděli, proč jich tam je tolik : jedná se o velmi těžkou část závodu a to je oddělení dvou oveček od tří. Ovečky jsou natolik vykulené ze psa, že se drží v houfu a rozdělit je, je téměř nemožné . Aspoň pro některé znás, ale jsou borci, kteří příjdou, nějakým nám zatím neznámým kouzlem kouknou na ovce a ty se sami rozdělí. Pro většinu z nás je to ale hodně těžký oříšek, zatím hledáme způsob, jak na to. A protože Staňo má stejný problém, zkouší různé  krokové variace při rozdělování a je to nádherný pohled na něj, o který se nejde nepodělit. Péťa  jeho rozdělování nazval "Tanec s vlky" a my ostatní víme, co všechno při tom prožívá a držíme palce, aby rozdělil.

                                     ..tak holky, hněte se některá.....                                 

 

Klasse I:

 

Rang Schäfer Hund
Sa.
So.
Gesamt
1. Kerstin Reichmann Eros
89
87
176
2. Barbara Soritz Flo
80
72
152
3. Regula Roth Amy
60
89
149
4. Barbara Soritz Skip
58
71
129
5. Petr Kryštof Ax
48
80
128
6. Silvia Mayer Ben
49
75
124
7. Fritz Steibl Jill
64
56
120
8. Jana Vosátková Al-Kayda
54
53
107
9. Kathrin Gleis Cole
40
52
92
10. Nicole Strieder Kaja
dis
77
77
11. Ingrid König Ennis
71
dis
71
12. Petr Kryštof Arashid
dis
58
58
- Hubert Mittmannsgruber Jed
n.a.
ret
-

Tvorba webových stránek na PageRide.com  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek