DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
10)Continental 2009 24-27.9.

....... aneb, proč nebylo uděleno třetí místo ........

Středa 23.9.2009

Je  ráno a tak jdu smažit řízky na dlouhou cestu co je před námi.Jedeme do Švýcar kamsi k Bernu fandit našim kamarádům, co se kvalifikovali na Continental. Vyrážíme s velkým předstihem, abychom nemuseli jet na jeden zátah, takže pojedeme v klidu, večer někde přespíme a zítra bychom měli dorazit na místo činu. Letos nás budou na ME reprezentovat Staňo s Corkou a Tomáš s Kingem. Všichni držíme palce a věříme, že  pejskové dokončí trať. Jako na každých závodech pracují nervy,  zde budou obzvlášť, neboť už jen to, že reprezentuješ svoji zem, je dost velký nápor na psychiku, ale kluci mají již za sebou starty na ME a MS, takže i oni určitě obstojí a ustojí to. Tak kluci - hodně štěstí  a já se jdu věnovat řízkům a hlavně nesmím zapomenout přibalit brýle, občanku, foťák a počítač, holt už jsem stará baba a musím si tyto pro mne důležité věci připomínat. Původně jsme měli z domova odjet kolem dvanácté hodiny, ale jako vždy to neplatilo, neboť se vždy vynoří "jobovka". Tentokráte jsme neměli techničák na přívěs, který ne a ne najít. Vždy je na stejném místě, ale jakýmsi záhadným způsobem tam nebyl, takže dcera Péťula vyrazila pro kopii do pojišťovny. Tímto jsme se dosti zdrželi a já s Petrem jsme vyrazili až kolem druhé hodiny směr Praha, kde jsme měli vyzvednout Janu, která tam chudinka čekala již od dvou. Péťa to mastil vesnice nevesnice, přívěs poskakoval za autem, ale dojeli jsme za hodinu, naložili Janu a definitivně vyrazili do Němec. Žádný itinerář jsme neměli sebou, máme přeci GPS a ta  bohatě stačí. Ooo, kdesi kousek za hranicema jsme namačkali souřadnice a nic. Tak znovu.... GPS nám neustále hlásí : "...pokud to bude možné, otočte se do protisměru..." Nejsme sebevrazi, tak jsme  neposlechli a zkoušeli ji znovu přesvědčit, že souřadnice jsou správné, ať nás konečně vede. "...pokud to bude možné...." nedala se GPS. To už jsme volali dom, aby nás někdo navedl aspoň podle větších měst, doma to nikdo nebral ( výhoda mobilních telefonů ), tak jsme tam nacvakali Bern a bylo po problému. Kdesi za Mnichovem jsme si v noci našli parkoviště a tam přespali.

Čtvrtek 24.9.2009

Bylo po páté ranní a my se probouzeli, uvařili si kafčo, pojedli řízky a závin a vydali se pokračovat do cíle. Byla tma a mlha, dálnice poloprázdná a jelo se dobře a v pohodě, když tu najednou hranice s Rakouskem. To nás trochu vykolejilo, protože jsme byli přesvědčeni, že přes Rakousy nejedem. Ale už jsme tam byli. Já přesvědčovala Péťu, aby koupil dálniční známku, ten se naštěstí nedal a jeli jsme cca 30 km a byli u Švýcar. Jéé, hranice.... měli jsme zjištěno, co vše se dá přivézt, ale zdálo se nám to málo a tím pádem z nás byli pašeráci. Na přechodu byl dost cvrkot a my projeli bez kontroly a vesele frčeli dál. Kolem dálnice se všude pásl dobytek, takže znalí určovali druh a mě přišly skoro všechny stejný. Hledali jsme mezi nima kravičku Milku, kterou i já bych na stopro poznala, ale Milka nebyla k vidění. Projeli jsme asi na padesát tunelů, sjeli z dálnice a po pár vesnicích jsme dorazili. Nutno dodat, zlatá naše zatracovaná GPS, bez ní bychom tam netrefili. V kempu jsme našli Staňovo auto a Tomův stan, takže jsme zakotvili u nich v Českém kempu, zabydleli se a šli  hledat naše dva reprezentanty. Ti již seděli u parkuru a sledovali závodníky, kteří startovali již tento den a podávali moc krásné výkony. K večeru jsme se vrátili do kempu, kam mezitím dorazili "Hrubých", takže jsme byli komplet. Jen jsme měli menší problém s připojením elektriky, protože : 1) Švýcaři mají vše jinak, tak i zásuvky byly jiných rozměrů, ale na nás nemají, Péťa trochu ořezal naší zasuvku a byli jsme připojeni. 2) asi nepočítali s tak velkým odběrem elektřiny, měli to nataháno pomocí prodlužováků a ti po chvílích vypadávaly, tak jsme zas byli bez šťávy. Za chvíli se ozývalo - svítí....nesvítí....svítí.... Organizátoři to nakonec vyřešili a přivezli centrálu a pokud nás sousedi neodpojili, svítili jsme. Trochu horší to bylo s WC a sprchami, již večer došla voda a záchod byl ucpaný, sprchy ani nekáply.... Ale druhý den bylo vše v pořádku a vydrželo to krásně čistý až do konce. A protože jsme byli všichni ucaprtaný, dojedli jsme něco málo ze zásob a šli spinkat.

Pátek 25.9.2009

Někomu v půl osmé začal zvonit na mobilu budík a už jsme byli všichni vzhůru. Dnes je den "D" pro Toma a Oba, startují někdy k večeru, mají startovní číslo 54, takže tak kolem páté odpolední.  Kluci ráno odfrčeli do vzdálené farmy ještě trochu potrénovat.Tom se zdál být v klidu, jeho Štepánka byla jaksi rozvrkočena, inu nervičky opravdu nezklamaly. Dopoledne jsme opět vyrazili sledovat psy na trati. Já sledovala startovní číslo 37- Francouzku Patricii - a vzpomínala na loňský Continental, kde toto číslo bylo moje. Letošní 37 podala takový výkon, že postoupila do finále, takže tomuto číslu opravila reputaci. Pokukovali jsme i po ostatních psech, kteří nesoutěžili, samozřejmě že všude samá borderka, různé barvy. Péťa si tam vytipoval jednu, kterou nazval hyenou a tu že by bral. Když jsem na ni koukala, připadalo mi, že její přední nohy jsou o chlup delší než zadní a skvrnitá byla přesně jak hyena. Škoda, že jsem ji nevyfotila, byla ježatá a tuze ošklivá. V poledne jsme se vrátili do kempu něco málo poobědvat - měli jsme lečo s klobásou, dali si kávičku a opět zpátky na psy. Pejskové na trati se snažili, někteří si kousli a skončili, ale i tak to bylo krásné, úžasné. Taky jsme viděli tandemy, to nám padaly čelisti všem, protože co pejskové dovedli ve dvou s jedním stádem, to se ani nedá popsat, hlavně pak, když se stádo rozdělilo na dvě poloviny a jeden pes šel zavřít do ohrádky a druhý zatím hlídal druhou půlku.... fakt překrásný. Toto asi budem doma pilovat.... haha...To už se ale pomalu přiblížila hodina našeho prvního reprezentanta :

            

            

            

              

            

             za dobrou práci za odměnu přiškrcen  

Ani nevím, jak to prožívali naši, popošla jsem jinam, abych měla pohled z jiného úhlu, vedle mě sedící cizinci komentovali:" ..Czech republic ", to bylo asi tak všechno, čemu jsem rozumněla. To nechápu, proč tam nikdo krom nás nemluvil česky.., když se u nás někdo zastavil, vždy mluvili nějakou divnou řečí .... Ale abych se vrátila k naší dvojici : Ob šel vcelku dobře, sem tam udělal menší chybku, snažil se. Jen všem bylo líto, když kluci šli na singl - oddělit jednu označenou ovci od ostatních - už to měli přichystaný, když v tom zaznělo cink cink - znamenající vypršení časového limitu a dav zašuměl zklamáním, že to nestihli. Tak příště.... Protože den pomalu končil, šli jsme všichni zpět do kempu, kde nás bavil malý Lukáš svým vyprávěním o dědečkově farmě, nakreslil plánek farmy a vyprávěl a povídal, kdo kde stojí, když se třídí býci " ...a tady stojíme a kšákáme ..", čemuž zase nerozumněl Staňo, neboť je od Brna...  ooo, tak už i v českým táboře se nedorozumíme... Nakonec Lukáš dostal od Stani jablko, aby zmlknul. Přišel nás navštívit Honza z Koclířova, který si udělal s dětmi výlet a pobýval na zmíněné farmě, kde kluci byli ráno potrénovat. Plánovala se exkurze na statek domácích, slovo měl Tomáš a ptal se všech, kdo by měl zájem, na mě samozřejmě "zapomněl", tak jsem špitla, že bych jela, ale byla jsem odmítnuta, že by nás již bylo moc.... No, to je Tom a jeho chladný vztah, co je mezi náma. Na to konto Péťa taky nejel, i když vím, že by se tam rád podíval.

Sobota 26.9.2009

Někomu blízko nás zaštěkal pes a to byl náš budíček, vylezla jsem ven a tam spatřila účastníky zájezdu, kteří podle mne měli být již na exkurzi, ale ještě v poklidu snídali, to jen já si popletla trochu čas.... Než jsem se rozkoukala, Péťa udělal vajíčka a kafe, tak jsme posnídali se Staňou, neboť ostatní mezitím odjeli. Plánovali jsme, co dnes podniknem, no co asi ? Se půjdem pro změnu mrknout na psy. Kolem poledního jsem si udělala přestávku a šla připravit oběd - špagety a masovou omáčkou a opět ve třech jsme poseděli, účastníci zájezdu se mezitím vrátili a byli jsme zas komplet. Tak jsme chvilku byli na psech, pak zas v kempu a pomalu se blížila chvíle, kdy Staňo s Corkou půjdou na start. Měli krásné číslo 88 a bylo domluveno, až bude startovat 84, zavolá někdo do kempu, aby se připravili a pomalu přišli. Přišli, když startovalo č. 85, takže ještě tak něco přes půl hodinky a ...... uteklo to jako voda a ozvalo se : " Stanyslav Zúfálý...Cora..Czech republik" a již byli na place. Corka uděla nádherný outran, běžela krásně daleko, vyzvedla ovečky a hrnula je ke kolíku. Celý den se Staňo bál, že ovce se hodně pasou, namísto, aby běželi a že to Corka nedá, že si s nima neporadí a ztratí tím dost času. No a Corka valila, jakoby to u ní bylo zcela normální. Prošly jak uměly, rozdělili dvě ovce od tří, zavřeli a než se dostali k singlu, ozvalo se známé cink, cink ....

       

         

        

          

           

             

           

              

             

Takže to dobře dopadlo, kluci byli fakt dobří. Sbalili jsme židličky a přesunuli se do kempu slavit. Už jsme mohli, protože tréma opadla a začala být opravdová pohoda. Tomáš se převléknul do gala, ale nikoli kvůli oslavě, ale protože šel na galavečeři. Šel sám, Štěpánka zůstala s námi a Staňo prohlásil, že jako pracovník v kultuře si nevydělá tolik, aby si mohl zaplatit večeři v cizí měně. Tak jsme "osiřeli" a Staňo konečně vytáhl tolik slibované klobásy a gril a šla se dělat mňamka.

Ó je, jak toto dopadne ...         

Slavilo se do dlouho do noci, ještě jsme stihli udělat gulášovku na druhý den a bylo nám krásně. Všichni jsme se již těšili na zítřejší závěrečný den, kdy se půjde finále, ze kterého vyjde nový mistr Evropy. Finále nemá chybu : pejsek se vyšle od levé nohy na hroznou dálku pro stádo o 10-ti kusech, přivede stádo přivaděcí brankou, v tu chvíli dostane povel " zapomněls´", pejsek ihned zareaguje a začne se rozhlížet po dalších ovcích, které ale nevidí. Dostává od svého pána povely, aby běžel vpravo a pak tam a tam a pejsek poslouchá pískané povely až nakonec stádo najde, a i to provede přivaděcí brankou, tam stáda spojí, projde s nimi stanovenou trať a přichází další, pro mne, krásná podívaná. To jsou již všichni v jednom vymezeném kruhu - ovce, pes, psovod. Ve stádě o dvaceti kusech je pět označených ovcí, které se mají zavřít do košáru, takže nezbývá jiná možnost, než postupně neoznačené ovce odtlačit do pryč, aby nakonec v kruhu zůstalo jen pět označených...

Neděle 27.9.2009

Dnes nikomu nezvonil mobil, ani pes neštěkl, ale pro změnu naši sousedé odjížděli a jejich auto to dávalo hlasitě najevo. K snídani jsme měli vajíčka na cibulce, nezbytné kafe a již jsme si to hrnuli sledovat finále. Kluci odešli dřív, abychom měli dobré místo, protože předpokládali, že dnes tam bude našlapáno. Bylo. Zasednuli jsme a sledovali nádheru. Většinou se pejskům podařilo najít neviditelné druhé stádo, někomu došel čas před koncem, někomu pejsek kousnul, ale i to se stane. Pozorovali jsme jednoho nejmenovaného borce, který se do finále dostal se dvěma pejsky a musím říct, že při semifinále jsem mu fandila, protože jeho psi byli dobří. Tento borec poslal psa pro první stádo, které pes bez problému přivedl a dostal následující " zapomněls´", pejsek se snažil, neporozumněl jaksi povelům svého pána a nakonec si to zamířil do záložního košáru, kde se připravují další ovce pro další dvojici. Záložní košár minul a hrnul si to na nedalako pasoucí se kravky.To již borec vzdal a šel si pro svého psa. Toto se stává, no a co ?  Další závodníci prošli či neprošli, po chvílí měl nastoupit další závodník, ale nenastoupil a byl tam někdo úplně jiný. Co se děje ? Nikdo netušil a dál to vím jen z přetlumočení, protože té podivné řeči nerozumím. Mezi diváky se šuškalo, že ten, který nenastoupil načapal onoho borce, jak asi po hodině mlátí klackem svého psa, toho psa, co se tolik snažil najít schované ovce. Tak ten nenastoupivší závodík šel za rozhodčím a oznámil, že s takový hovadem on nebude soutěžit a odstoupil ze závodů, čímž se teoreticky mohl připravit o vítězství.... Moc hezké gesto. V podvečer při vyhlašování vítězů se onem mlátič umístil s druhým svým psem na třetím místě, ale porozumněla jsem pouze něco o protestu a na stupínek nikdo nepřišel, takže nevím, zda mu jej nedali, či on sám si pro cenu nepřišel. Nevím, zjistím. Naši chlapci  jako tým bodově porazili Rakušany a Belgičany, na což byli právem hrdi. Z našeho týmu vyšel vítězně Staňo s Corkou, za což dostali cenu, kterou každá země připraví pro svého nejlepšího. Touto cenou je putovní zvonec, na kterém budou již od příště napsaná jména vítězů z týmu a nedá mi to, abych se nepochlubila, že jako první tam bude zapsán Mossík...Abych nezapomněla na to nejdůležitější - vyhrál Serge, ale to již všichni víte. A to je konec, milé děti, pohádka skončila, my jsme zabalili a odjížděli postupně domů, zkusili jsme to na jeden zátah, Péťa se střídal v řízení s Janou a ráno v šest jsme byli v Praze, nám zbývalo něco přes hodinku domů, ale tam jsme dorazili až kolem desáté, protože Péťovi padaly oči, tak jsme si hodinku a půl zdřímli u Roudnice.

2010: Tak jsem zjistila detaily : tato situace ohledně potrestaného pejska se řešila až na nějaké mezinárodní úrovni a vyplynulo z toho, že : borec, co mlátil psa, nemlátil svého psa, ale cizího, který mu údajně napadl toho jeho. Může být a nemusí to být pravda, fakt nevím a ani nechci soudit. Dále se mluvilo o tom, že si nepřišel pro své třetí místo a to bylo z důvodu, že musel narychlo odjet domů ...... mám ale takový pocit, že jsem jej tam zahlédla, takže si udělejte úsudek dle svého. E.

Semifinále

Mattsson Karin+Sammie          

Van Der Zwep Serge+Lass          

Nilsson Roger+Rob         

Giquet Patricia+Toy         

Klaffl Wlli+Canda          

          

Duel      

          

Knivet Jaran+Maico          

         

Van Der Zwepp Serge+Jim         

    

Magnusson Carl Magnus+Llanfarian Jim         

Finále

          

          

          

         

         

          

         

          

          

          

          

         

         

          

   

                           

 

Tuta hyena byla oblíbencem Péti 

 

Tvorba webových stránek na PageRide.com  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek